Z VAZu 2102 až na místo vedle vás

Andriy Dumych má za sebou téměř rok výuky v roli instruktora naší autoškoly, ale o odhodlání a přístupu by mohl vyučovat i zkušenější.

Do světa autoškolství vstoupil hned po absolvování učitelského kurzu a i jako cizinec dokazuje, že chuť učit a posouvat se dál nezná hranice.

Co vás přivedlo k tomu stát se lektorem v autoškole?

Touha zkusit něco nového. Jako cizince mě motivovalo zjistit, jestli na to mám, jestli zvládnu víc než jen manuální práce, které jsem do učitelování v autoškole dělal. Na výuce mě nejvíc baví vidět pokrok žáků, když pochopí pravidla provozu a zlepší se v řízení. Upřímně jsem za to rád a přeji jim to, zvlášť těm, kteří to berou vážně.

Jaký máte styl výuky? Jak pomáháte žákům překonat stres?

Chci, aby měli už před praktickým výcvikem alespoň základní teoretické znalosti – semafory, přednosti, křižovatky. Když mají otázky, těší mě to, ukazuje to jejich zájem. A na stres reaguji s humorem: „Představte si, jaký mám stres já, když mě veze někdo, kdo to ještě neumí!“ Ale zároveň je uklidním. Jsem tu od toho, abych zasáhl, když to bude potřeba. Při výuce jim ukazuji, že ovládám vozidlo taky, a že i ve vypjaté situaci mají oporu.

Co považujete za nejdůležitější dovednost pro nového řidiče?

Schopnost číst provoz a předvídat ve všech směrech a počítat s chybami ostatních řidičů. A hlavně žádné telefony během jízdy. Dnes mají skoro všechny auta handsfree, pokud je nutné vyřizovat naléhavé hovory. Každý by si měl uvědomit, že veze nejen sebe, ale možná i své blízké, kterým může ublížit svou nebezpečnou jízdou. Ukázněnost a defenzivní jízda je základ k tomu, aby se dnešní žák stal zítřejším dobrým řidičem.

Máte nějaký nezapomenutelný moment z výuky?

Každý den při naší práci je nějakým způsobem nezapomenutelný.

Jakou radu byste dal začínajícím řidičům?

Uvědomte si, že auto chyby neodpouští. Není to strašení, je to realita. Využijte proto výuku naplno, ptejte se učitele, nepodceňujte teorii. Zkouškami v autoškole to teprve začíná. Po zkoušce už vedle vás nikdo sedět nebude. Je to pak na vás.

Co děláte ve volném čase?

Moc ho nemám díky učení ve VT Centru (smích). Když už volno je, věnuji se dětem, a hodně zřídka manželce.

Jaké auto byste doporučil začínajícím řidičům?

Záleží na schopnostech. Každý začátečník by měl počítat s drobnými šrámy, ťukanci na autě, proto takové, aby ho to neodradilo od řízení. Já jsem se učil na VAZ 2102 z roku 1973. Chvílemi to byla legrace, chvílemi k pláči.

Co vás na změnách v provozu zaujalo?

Oceňuji, že už není nutné mít fyzicky u sebe řidičský průkaz a stačí prokázat svou totožnost například OP. Doporučuji i aplikaci e-Techničák, kde najdete vše potřebné o svém autě, třeba rozměry pneumatik nebo povolené hmotnosti přívěsů. Spoustu věcí máte tak na dosah ve svém chytrém zařízení.

Co by lidé měli vědět o výuce v autoškole?

Získání řidičského oprávnění znamená prokázat nejen zdravotní, ale i odbornou způsobilost. A tu právě zajišťuje autoškola prostřednictvím naší výuky a praktického výcviku. Některým žákům stačí absolvovat zákonem dané počty hodin, aby uspěli u zkoušek, někteří potřebují víc, aby byli připraveni nejen na zkoušky, ale i na další dopravní situace a silniční provoz. Těmito hodinami navíc investujete do své bezpečnosti a bezpečnosti svých blízkých a my jako učitelé se snažíme poskytnout maximum našich znalostí, osobních zkušeností a praxe.

Co byste vzkázal všem řidičům?

Cituji paragraf 4 zákona 361/2000 Sb., a to že každý účastník provozu je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. A řídit se pravidly i rozumem. To platí pořád, v každé zatáčce, na každém přejezdu, při každém odbočení.